H.P.Blavatská-theosofik
Helena Petrovna Blavatská
nebo Jelena Petrovna Blavatská, za svobodna Helena Petrovna von Hahn-Rottenstern, známá jako "Madame Blavatská" (12. srpen, 1831, Jekatěrinoslav, Novorusko, Ruské impérium - 8. květen 1891, Londýn, Velká Británie) byla významná osobnost duchovního života poloviny a konce 19. století a zakladatelka Theosofické společnosti.
सत्यात् नास्ति मरो धर्मः । (Žádná víra nepřevyšuje Pravdu) - heslo, pod kterým založila a vedla Theosofickou společnost.Narodila se v Jekatěrinoslavi (nyní Dněpropetrovsk) v Novorusku (na území dnešní Ukrajiny) jako dcera plukovníka (později generála) Petra Alexejeviče Gan (potomka meklenburského šlechtického rodu Hahn von Rottenstern-Hahn) a Heleny Andrejevny Fadějevové. Její matka byla spisovatelkou, jíž se přezdívalo "ruská George Sandová"; zemřela, když Heleně bylo sedm let. Její otec pobýval v armádě, proto byla poslána se svým bratrem na výchovu k babičce z matčiny strany Heleně Pavlovně Fadějevové, rozené kněžně Dolgorukové. Babička byla slavná botanička. Jak babička, tak i matka byly pro H. P. Blavatskou silným vzorem a umožnily jí vyrůst v nekonformní osobnost. O H. P. Blavatskou se staralo služebnictvo, které věřilo v mnoho pověr starého Ruska a pravděpodobně ji už v raném věku podporovalo v její víře, že má nadpřirozené schopnosti. Údajně už od raného dětství se u ní projevily silné parapsychologické schopnosti, jež stále znepokojovaly rodinu a děsily pověrčivé služebnictvo. Byla náměsíčná a jasnovidná, svou přítomností často vyvolávala duchy zemřelých a v přírodě rozmlouvala se skřítky a rarášky. Lačně vyhledávala vyhlášené místní čaroděje, felčary a vesnické šamany. Ještě jí nebylo patnáct let, když objevila v knihovně svého pradědečka řadu knih o magii a alchymii./z wikipedie/
Od dětství se u ní projevovaly silné schopnosti a sklon k esoterismu a magii, v průběhu života byly seznámena hned s několika směry svého pozdějšího vývoje, poznala jednak schopnosti léčení, bylin a přírodních zákonů- šamanství, poznala také mnohé lidi, jež pomohli její orientaci a názorech na bytí a existenci života a duše. Také se brzy začíná zajímat a projevovat její zvláštnost a schopnosti s poznáním toku energií světla, lásky i temnoty, a to nejen vlivem sebe-poznání, ale také vlivem skvělého napojení se na informace přímo od "zdroje", jich později v mnoha případech začala využívat. Pro tehdy zaměřenou dobu na Boha, byla Blavatska v mnoha směrech zvláštností, a pro mnohé i vyvrhelem, jelikož ona sama napsala mnohá díla, jež popíraly, či dokonce znevažovaly tehdejší "věrozvěsty" ve světě i samotném Rusku. Jak jsem zjistila nan netu, tak vám zde kopáíruji zajímavý článek:Osudové setkání zažije roku 1874 v New Yorku, kde se seznamuje s právníkem Henry Steel Olcotem, vášnivým zájemcem o spiritismus.H.P.B či madame Blavatská jak časem vejde ve známost,se zapojuje do spiritistických seancí jako médium.V činnosti jim pomáhá irský advokát W. Quan Judge. Zakládají Teosofickou společnost která má podporovat srovnávací studium filosofie,náboženství a nejrůznějších věd a probádat dosud nevysvětlené přírodní zákony i duchovní síly v člověku. Teosofií se myslí božská archaická moudrost,universální gnóse, která se zachovala u zasvěcenců všech kultur.Její hlavní sídlo se později, r.l883 stěhuje do indického Adyaru u Madrásu .
Co je to theosofie?
Slovo theosofie pochází z řeckých výrazů theos - Bůh a sofia - moudrost. Theosofie je mystickou filosofií, jejíž některé kořeny můžeme nalézt již v antických mystériích. Předmětem jejího zkoumání je vztah mezi lidstvem a vesmírem, vesmír znamená v theosofickém pojetí Boha.
Od svého počátku měla Theosofická společnost tři cíle:
1) Vytvořit univerzální bratrstvo bez ohledu na rasu, náboženství či společenskou třídu;
2) Studovat starověká náboženství, filosofie a vědu;
3) Zkoumáním přírodních zákonů odhalovat a rozvíjet božské a psychické síly dřímající v člověku.
Theosofie se formovala v době, kdy si cestu na výsluní vědy razila Darwinova teorie o původu druhů. Určitým způsobem ji reflektuje i theosofie, která tvrdí, že se lidské pokolení neustále vyvíjí a že člověk od reinkarnace k reinkarnaci postupuje ke stále vyšším stádiím. Konečným stádiem je stupeň Mistra. Theosofií byla ovlivněna mnohá další hnutí, z nichž nejvýznamnější je dosud působící antroposofická společnost Rudolfa Steinera.
Dílo Heleny Petrovny Blavatské je fascinující. Vycházelo z něj mnohé okultní hnutí poslední třetiny devatenáctého století a počátku století dvacátého. Učení o pěti rasách, tajných tibetských mistrech a prehistorii lidského rodu, respektive bytostí lidem předcházejících, akceptovali i nacisté, kteří toto učení aplikovali ve svém osobitém výkladu dějin. Theosofická nauka stála mezi jinými u zrodu německé tajné společnosti " Thule Geselschaft", okultní organisace, jejímiž členy bylo mnoho nacistických pohlavárů. Není tajemstvím, že nacisté plně tajné tibetské Mistry respektovali a uznávali. Kniha "Dzyan", která je součástí "Tajného učení" Heleny Petrovny Blavatské, byla pro německé okultisty biblí.
Přestože je, ať už o jeho autenticitě spekulujeme, či nikoli, přínos Heleny Petrovny Blavatské na poli duchovních věd zásadní, český čtenář se s ním mohl setkat zatím jen omezeně a ve fragmentech. Jako malou náhražku tedy nabízíme toto povídání. (Citát dle Aleše Česala a časopisu Regena).
Blavatská kritizuje sektářství vědců. Sama pozorovala celé roky působení expertů při praktikování magie a šamanismu,viděla své učitele demonstrovat výjimečné duchovní schopnosti - nejsou ani rouháním ani zázrakem, nýbrž výsledkem hry zákonů stejně vědeckých jako gravitace.Obviňuje vládnoucí náboženský monopol z toho, že umlčel všechny hlasy starověké moudrosti jejiž konkurence se obával. T.S. provázelo množství sporů a intrik-měly Blavatskou usvědčit z podvodů při spiritických seancích a zdiskreditovat ji v očích veřejnosti.S nepoctivými nactiutrhači vedla soudní spory až do konce svého života. Při epidemii chřipky v Londýně v dubnu 1891 Blavatská zemřela.
Odhalená Isis
V roce 1876 ještě v Americe vychází první velké dílo Blavatské, spis Odhalená Isis. O 12 let později v Londýně vychází jeho pokračování Tajná nauka (doktrína). Oba spisy mají asi tři tisíce stran.
V jedné pasáži knihy Tajná doktrína (The Secret Doctrina, 1888) uvádí: Zasvěcení indičtí bráhmani, a zvláště pak jogíni, vědí, že chrám pod zemí nemá podobu jeskyně, ale že podzemní chodby běží všemi směry a že tyto podzemní jeskyně a nekonečné chodby mají své vlastní jeskyně a koridory. V obou knihách byly načrtnuty okultní pradějiny lidského rodu, jimiž se B. provždy stává v příslušných kruzích mezinárodně uznávanou badatelkou.
Další díla: Hlas Ticha 1885, Klíč k Theosofii 1889
Blavatská a její Mistři
A.P. Sinnettovi, který pořádal její Paměti, Blavatská napsala:
Vidiny svého Mistra jsem mívala už od dětství. V době kdy byla poprvé otevřena Nepálská ambasáda (přibližně 1851, pozn.), jsem ho viděla a poznala. Viděla jsem ho dvakrát. Jednou, když vystoupil ze zástupu lidí, potom mi dal příkaz se s ním sejít v Hyde Parku. Nemohu, nesmím o tom nic říci. Hraběnka Wachmeisterová, ve své knize Reminiscences of H.P. Blavatsky píše o setkání Jeleny Petrovny se svým mistrem toto:
Už v dětství často vídala ve své blízkosti astrální bytost, která se vždy zřejmě objevovala když byla v nějakém nebezpečí, aby v pravé chvíli zakročila. H.P.B. si zvykla na ní nahlížet jako na svého strážného anděla, a měla dojem, že se stará o ní a o její výchovu.
Když se svým otcem, plukovníkem Hahnem byla v roce 1851 v Londýně, šla jednou ven na procházku, když ke svému úžasu, zahlédla na ulici postavu vysokého Hindustánce s nějakou indickou princeznou. Okamžitě v něm poznala stejnou osobu, kterou vídala v astrální formě. Jejím prvním popudem bylo se k němu rozběhnout, on jí ale posuňkem zastavil, takže zůstala stát jako přimražená, zatímco on šel dál. Příštího dne si vyšla na procházku do Hyde Parku, aby mohla o této neobyčejné příhodě přemýšlet. Vzhlédnuvše náhle, viděla stejného člověka k ní přicházet, její Mistr jí potom pověděl, že přijel s indickou princeznou do Londýna v důležité záležitosti a že si přál se s ní setkat osobně, protože potřebuje její pomoci v jistém úkolu, který si zadal. Potom jí pověděl, že se má vytvořit Teosofická společnost a že si přeje, aby ona byla její zakladatelkou. V krátkosti před ní načrtl jaké problémy jí přitom očekávají a řekl jí také, že bude muset prožít tři roky v Tibetu, aby se na svůj důležitý úkol mohla připravit.
TAJNÁ DOKTRÍNA
Byla jejím hlavním dílem. Její témata se soustřeďují na symbolismus starodávných mysterických náboženství a zachraňují z "nepřístupných" komplexů archívů a knihoven Tibetu celou kosmogonii a antropogenezi, zakládající se na tajuplném manuskriptu "Knize Dzyan". Odvolává se přitom na různé zkušenosti, které muselo současné lidstvo projít, když se ještě nenacházelo na "lidském" vývojovém stupni. Předtím než osídlily planetu Zemi, prošly duše etapou "života" minerálu, rostliny a zvířete, a to na jiných planetách, z nichž ta poslední se stala naším dnešním Měsícem, o němž H.P.B. tvrdí, že je starší než Země, což je údaj, který současná analýza hornin dopravených z Měsíce nepochybně potvrzuje. Vypráví také, jak se člověk v průběhu své evoluce měnil až do své dnešní podoby, s pomocí zvláštního "duchovního sestupu" určitých bytostí pocházejících z Venuše. Dívá se na člověka jako na komplexní soustavu, nejen fyzickou, nýbrž sestávající také z jiných subtilních těl. Oživení proudů energie v těchto subtilních tělech by člověku poskytlo schopnosti, na nichž není nic zázračného, nýbrž představují jen probuzení přirozených potenciálů. Varuje však před velkým nebezpečím používání těchto sil v praxi, dokud není dosaženo určitého stavu očištění a vědomí.Ve svém hlavním díle Tajná nauka se nám jeví jako velký znalec, který porovnává a analyzuje nejvznešenější proudy myšlení a víry. Znovu se v poznámkách pod čarou objevují nespočetné odkazy s obsáhlými citáty, tvořící základ všeho, o čem se zmiňuje, které sloužily jejím pedagogickým snahám dopomoci čtenáři k jeho vlastnímu zkoumání těch pramenů, jež ona sama záhadným způsobem používala. A trváme na tom, že její vědomosti jsou záhadou, neboť není v lidských silách, aby jediná osoba, navíc se základním vzděláním, byla schopna pojmout takové množství poznatků, z nichž mnohé přesahují i naše dnešní sofistikované informační prameny.
O Knize Dzyan bylo mnoho napsáno a ještě více řečeno. Na toto téma panují různé a mnohdy protikladné názory a pohledy. Kniha Dzyan prý fyzicky nikdy neexistovala a ani neexistuje. Podle celé řady zasvěcenců jde speciálně o energo-informační pole do kterého lze vstoupit pouze po předchozím speciálním tréninku pod dohledem zasvěcených osob. Takový trénink prý svého času podstoupila i Helena Petrovna Blavatská v době kdy pobývala v Tibetu. S výtahem jistých částí Knihy Dzyan se můžete setkat také v úvodních pasážích obsáhlého a zcela ojedinělého esoterického díla od Alice A. Bailey Pojednání o kosmickém ohni. Jednotlivé pasáže jsou psány poměrně těžkým způsobem jelikož velmi bohatě využívají různé aformismy a analogie. Na učení prezentované Tajnou doktrínou navázal svým dílem Rudolf Steiner.
/https://moth.magick.cz/index.php?id=90&co=celej/