OBŘI

OBŘI- EXISTOVALI nebo je to jen mýtus?
Titáni a Titánky jsou v řecké mytologii potomci matky země Gaie a boha Úrana.
Nejvýznamnějšími Titány jsou Kronos a jeho manželka Rheia, Ókeanos, Téthys, Iapetos, Hyperion, Koios, Kríos, Foibé, Themis, Mnémosyné a Theia. Někteří jejich potomci jsou považováni za Titány, např. bůh slunce Hélios (syn Hyperióna), Prométheus, Epimétheus a Atlás - všichni tři synové Íapeta. Šest dětí Krona a Rheie nebyli Titáni. Jsou to bohyně a bohové Hestiá, Démétér, Héra, Hádés, Posei-dón a Zeus.Titáni uposlechli výzvy své matky Gaie, aby potrestali Úrana, který svrhl Gaiiny děti do Tartaru. Po-mstu vykonal Kronos, který srpem zmrzačil Úrana; pak osvobodili Gaiiny potomky z Tartaru a vládcem učinili Krona. Krona pak svrhl jeho nejmladší syn Zeus, který deset let bojoval s Kronem a Titány. Zeus zvítězil v Titánomachii v boji proti Titánům, a svrhl je po jejich porážce do Tartaru. Jejich strážci jsou podle Diova rozhodnutí Hekatoncheirové, storucí obři.
Gaia se stala manželkou Úrana,
když ovládl svět a zplodili dvanáct potomků, Titánů, jménem Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíón, Íapetos a Kronos a Titánky jménem Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys.
Úranus své potomky nenáviděl a své další potomky Hekatoncheiry dokonce svrhl do Tartaru. Za to jejich matka Gaia své děti vyzývala, aby otce vlády zbavili, ale jediný Kronos jí vyhověl. Gaia ho vy-zbrojila srpem z pazourku a Kronos tímto srpem ve spánku svého otce zbavil mužnosti, prohlásil se za vládce světa a své sourozence přiměl, aby mu sloužili. Z krve, která kapala ze zmrzačeného Úrana na zem se po spojení s Gaiou zrodili obři Giganti a (podle některých autorů) bohyně pomsty Erínye. Posledním Úranovým potomkem byla podle Hésioda bohyně lásky Afrodíté, zrozená z pěny oplodněné do moře hozeným Uranovým mužstvím.
V jiné verzi tohoto mýtu nesvrhl Kronos Úrana, ale velikého hada Ofióna. Následně pak osvobodil svět z otroctví a jistý čas mu spravedlivě vládl.
Po svržení Úranose se Kronos stal vládcem veškerenstva. Znovu uvěznil Hekatoncheiry a nechal je hlídat žalářnicí jménem Kampé. Manželkou mu byla jeho sestra Rheia. Jeho dětmi byly Hestiá, Démétér, Héra, Hádés, Poseidón, které všechny spolknul z obavy, aby se historie neopakovala a jeho vlastní děti ho v budoucnosti nezbavily vlády.
Nejmladší Zeus Kronově hrozbě unikl díky Rheině lsti. Před Diovým narozením odešla na ostrov Krétu, tajně porodila v hluboké jeskyni hory Dikté a Kronovi místo novorozence dala kámen zabalený v plenách. Totéž se podle některých pověstí stalo i s Poseidónem, kdy však Kronovi místo dítěte bylo podstrčeno hříbě. Většinou se však uvádí, že Poseidón byl spolknut podobně jako jeho sourozenci.
Dia se ujaly nymfy Adrásteia a Ídaia, krmily ho medem a mlékem božské kozy Amaltheie. Na stráži stáli Kúréti, horští démoni. Ti měli za úkol působit údery svých mečů do štítů při pláči malého Dia takový hluk, aby ho Kronos nemohl zaslechnout. Podle jiné pověsti ho nymfa Adamanthea uložila do zlaté kolébky, kterou pak zavěsila na strom, aby ho Kronos nemohl nalézt ani na nebi, ani na zemi, ani na moři. Jiná verze pověsti tvrdí, že Zeus byl vychováván svou babičkou Gaiou.
Když Zeus dospěl, pomstil se otci. Na radu Titánky Métis a s pomocí bohyně Rhei se stal Kronovým číšníkem. Pak podle Métidiny rady smíchal medový nápoj s dávidlem a to mu podal. Pak už Kronos zvrátil všechny Diovy bratry a sestry, sourozenci se spojili a dali se do boje. Zeus osvobodil Hekatoncheiry, získal na svou stranu Kyklópy i některé Titány a po desetiletém lítém boji Krona přemohl a svrhl ho do Tartaru.
Tak skončila Kronova vláda. Některé verze uvádějí, že se Kronos před pádem do Tartaru zachránil a žil pod jménem Saturnus v Itálii. Začala vláda nejvyššího boha Dia, která vytrvala až do konce světa řeckých mýtů.
O dřívějších verzích o Kronovi, z dob než zlidovělo uctívání Dia, se myslí, že mají souvislost se semit-ským božstvem Ba`al Hammon. Původ mýtu o Kronovi pojídajícím své děti pochází z nejranějších forem náboženství, kdy jako Ba`al Hammon byl někdy uctíván Moloch, kterému byly přinášeny dětské oběti, které shořely uvnitř sochy Ba`al Hammona.
Zpráva připisovaná podle Eusebia pololegendárnímu současníku Trojské války, fénickému dějepisci Sanchuniathonovi, tvrdí že Kronos byl původně kanaánský vládce, který založil Byblos a byl postupně zbožštěn. Tato verze udává střídavě jména jako Elus nebo Ilus a uvádí, že ve 32 roce jeho vlády vykastroval, zabil a zbožštil svého otce jménem Epigeius nebo Autochthon, "kterého později zvali Úranem".
Kronos je znovu zmíněn v Sybiliných věštbách, zvláště knize tři, která jmenuje Krona, 'Titána' a Iapeta, tři syny Urana a Gaie, z nichž každý obdržel třetinu Země a Kronos se stal králem nade vším. Po smrti Urana se Titánovi synové pokusili zlikvidovat Cronovy a Rheiny mužské potomky hned jakmile se narodí, ale Rhea v Dodoně v tichosti porodila syny Dia, Poseidona a Háda. Ty pak poslala do Frýgie, aby tam byli vychováni. Jakmile se to dozvěděli, uvěznilo šedesát Titánových lidí Krona a Rheu, což se stalo příčinou vyhlášení první války proti nim jejich syny.
Lidé později jeho vládu idealizovaně nazývali zlatým věkem. Následkem jeho spojení se zlatým věkem byl Kronos uctíván jako bůh žní, který dohlíží na plodiny, přírodu a zemědělství. Byl obvykle zobrazo-ván se srpem, kterým měl ve zvyku sklízet plodiny a který byl také zbraní, kterou vykastroval a sesadil Urana. V Athénách, dvanáctý den každého měsíce, se konala slavnost zvaná Kronia na počest Krona a oslavující žně. Kronos byl také ztotožňován v klasickém starověku se Saturnem.
Řekové nestavěli Kronovi žádné chrámy a ani jinak mu neprojevovali žádnou zvláštní úctu.Vědci z univerzit pomocí škol a médií lidem masově na celém světě mylně tvrdí, že lidstvo se vyvinulo samovývojem ze zvířat teorií smyšlenou
Darwinem před 154 lety "O původu druhů cestou přírodního výběru."
Ani Darwin, ani nikdo jiný však po dobu 4 miliard let včetně posledních 7 miliónů let na této planetě nebyl a nemohl pozorováním, měřením, ohmatáním dokázat,
že tomu tak bylo - samovývoj bez zásahů odjinud.
Přesto se samovývoj vnucuje všem masám lidí. Proč? Ti, kdo tuto ideologii vnucují, jsou autory tohoto lidstva - jsou to PSEUDOTVŮRCI, aby lidé nepoznali skutečnost, že jsou ovládáni jinými entitami, a tedy aby se nemohli ani vysvobodit. Většina lidí ze 7,5 miliard na světě tak činí - tedy nedělá NIC pro své vysvobození z mohutného ovládacího komplexu, který je založen na NEGATIVNÍM STAVU. Vysvobození spočívá v nastolení POZITIVNÍHO STAVU uvnitř každého jedince vlastním vnitřním a vnějším úsilím a přičiněním bez jakéhokoliv nátlaku zvenčí jinými lidmi či mimozemšťany.
Jedna ze zásadních otázek zní: Najdete tyto údaje, tyto obrázky ve školních učebnicích, které jsou údajně "průvodci pravdy dějin, jež by následné generace měly znát"? Proč vlády velice úzkostlivě tají veškeré tyto materiály a důkazy o historii lidstva? JE TADY NĚJAKÉ PROČ?
Historie, dějiny i Bible jsou psány dočasnými vítězi - pseudotvůrci. Vědecká komunita z univerzit má rozdílné pohledy na téma obrů. Proto se rozhodla důkazy o nich ZATAJOVAT, ba ve velkém i LIKVIDOVAT. Je to svět "sám pro sebe", financovaný daňovými poplatníky - otroky - dle zákonů, které si vědci sami stvořili.
Existuje nespočet písemných záznamů, knih a studií provedených lidmi, kteří považují existenci obrů jako vědecký fakt. Někteří věří, že důkazy k podpoře tohoto tvrzení se staly obětí potlačování, protože by to odporovalo "konvenčnímu" evolučnímu Darwinovu příběhu (Charles Darwin 1809-1882), který byl vydán v Londýně roku 1859 dílo s názvem "O původu druhů cestou přírodního výběru." Základním pilířem této teorie je tvrzení, že po mnoha přechodech od jednoho živočišného nedokonalého druhu k dokonalejšímu, který se dokázal lépe přizpůsobit prostředí, se podařilo souhrou šťastných náhod dojít až ke stvoření, zvanému "Homo sapiens" - tedy k "člověku moudrému". Ve světle poznatků z poslední doby, i za pomocí internetizace, se však ukazuje, že se vše odehrálo poněkud jinak.
DARWINŮV PŘÍBĚH - Darwinův ovládací program lidstva byl DODÁN LOUTKOLIDEM PSEUDOTVŮRCI Z TEMNÝCH SVĚTŮ. Jako jeden z miliónů jiných ovládacích programů od rafinovaných entit z Temných světů. Aby byli loutkolidé drženi v pasti negativního stavu a nevysvobodili se postupně pomocí POZNÁNÍ pravdy o jejich původu v Andělské společnosti v Nebi a pravdy o jejich současném poníženém ovládacím negativním stavu, ve kterém se dočasně nachází.
Podle mnoha autorů a zpráv byly po celém světě nalezeny OBŘÍ KOSTRY, ale bohužel byly ovládači rychle ukryty před zraky veřejnosti. Proč nám to tají? Aby se loutkolidé nevysvobodili z mohutného ovládacího systému, který zde umožnili nevědomě LIDÉ svými chybnými volbami pseudotvůrcům pseudostvořit.
Naštěstí pro nás, ne všechny důkazy leží pod prachem v muzejních sklepeních, univerzitních archivech nebo vládních skladech v režimu utajení, neboť se nacházíme na planetě Nula - rovnováze negativního stavu s pozitivním stavem energií - vibrací, životních projevů, informací lidstva dnes na planetě Zemi (rok 2016).
Jedním z těchto příkladů je obří stopa v Jižní Africe, která se nachází nedaleko města Mpaluzi. Tato více než metr dlouhá stopa obtištěná ve skále vyvolala mnoho otázek mezi věřícími i skeptiky. Stopa jistě vypadá skutečná a poměrně stará. A co je ještě více překvapující, je věk geologické formace, kterou stopa obsahuje: Někdy mezi 200 milióny až 3 miliardami let.
Více zde: https://www.vesmirna-pravda.eu/nabidka/pravy-zivot/prvni-lide/

Kentauři

Kentaur je bytost původem z řecké mytologie, napůl kůň, napůl člověk.

Kentauři byli nezkrotní a divocí tvorové, které se nikdo neodvážil osedlat a byla čest se na ně posadit. Někteří žili (byli chováni) při chrámech jako posvátné bytosti. V řeckém bájesloví byli synové thessalského krále Ixióna. Někteří vynikali pod vlivem vína násilnými činy. Jiní kentauři se stali symbolem mužnosti, statečnosti a síly.

Nejznámější kentauři:

• Cheirón byl nejstarší, moudrý a nesmrtelný. Byl vychovatelem mnoha hrdinů jako byli Asklépios, Achilles, Héraklés nebo Dioskúrové.
• Folos - moudrý a vzdělaný, přítel Hérakla
• Nessos - zabitý Héraklem, když se mu pokusil unést snoubenku Déianeiru./wikipedie/

Obři ve světě

Biblický obr z Turecka

V 50 letech 20. století narazili dělníci, kteří pracovali na stavbě silnice poblíže města Homsna, na jihovýchodě Turecka, v údolí řeky Eufrat, na obrovský hranatý předmět připomínající rakev. Uvnitř byly ostatky tvora, podobného svým vzhledem člověku, avšak dvakrát většímu!
Bohužel byla drtivá většina zdejších nálezů zničena těžkými stroji a nikdo neví, kde domnělé kosti obrů nakonec skončily. Zmizely stejně nevysvětlitelně, jako mnoho ostatních kontroverzních nálezů obřích ostatků.
Kopii jedné z gigantických kostí můžeme dnes ale obdivovat v Mt. Fossil Museum ve městě Crosby-ton vzdáleného 400 kilometrů od Dallasu v v Texasu. Místní ředitel Joe Taylor o nálezu řekl toto:
"Objevená stehenní kost měřila 120 centimetrů a dnes se předpokládá, že bytost, jíž patřila, byla vysoká 430 až 490 centimetrů." Takoví mohli být například obři, o kterých hovoří seriozní židovský historik Flavius Josephus (37-100 n. l.):
"Bytosti s těly tak obrovskými a tvářemi tak zcela odlišnými od běžných mužů, že byli šokující na pohled a příšerní při vyjednávání."
Naskýtá se otázka: Mohlo snad jít o nějaké dávné potomky biblického obra Oga?
Jak je možné, že těchto nálezů obří kostí je ale takové množství? Měli snad všichni tito lidé nějakou "vrozenou vadu?" A jestli ne, tak jak asi vznikli?
Nebo zde vidíme důkazy o tom, že na naší Zemi opravdu žili bájní Titáni?
Více zde: https://www.fascinujici-svet-zahad.cz/

Obři v Nevadě 

- Jeskyně obřích lidožroutů v Nevadě
V roce 1911, v americké Nevadě, vykopali dělníci těžící guano,(přírodní hnojivo), které pochází z trusu netopýrů, další překvapivý nález.

Důlní inženýr a amatérský archeolog John. T Reid tu odkryl v pravěké jeskyni ostatky obřích lidí s rezavými vlasy a vousy. Jejich výška jak ke svému překvapení naměřili archeologové, byla na svou dobu unikátní, měřili od 2 do 2,5 metru.
Tyto obry znali indiáni kmene Piutů, kteří jim říkali Si-Te-cah, jak jim říkali jejich pradědečkové.
"Piutové říkají, že kmen Si- Te - Cah žil na jezeře u jeskyně. Piutové a dlouhonozí rusovlasí obři ne-vycházeli dobře. Indiáni obviňovali Si - Te - Cah z kanibalismu a vedli proti nim válku.
Po dlouhém boji koalice kmenů chytila zbylé obry jeskyni nazvané dnes Lovelock," popisuje americký výzkumník Dr. Joseph Jochmans.

Když prý zbývající Si-Te - Cah odmítali vylézt ven, navršili indiáni před ústí jeskyně klestí, které zapá-lili a všichni obři prý zemřeli v jeskyni zadušením v hustém kouři či v plamenech. Jsou tyto pověsti, děděné po celé generace pravdivě?
Vše nasvědčuje tomu, že ano. Při pozdějších archeologických průzkumech bylo totiž v jeskyni nale-zeno 10 000 různých artefaktů, jako jsou kamenné nože, košíky a lovecké nářadí.
Vědci ale nejevili ochotu se těmito nálezy blíže zabývat, proto horníci většinu mumií nakonec zlikvido-vali a tak je vlastně zázrak, že jedna celá lebka, měřící 30 centimetrů, je dnes uložena v Humboltově muzeu v Berlíně.

Celý případ by jistě upadl nakonec v zapomenutí, kdyby zdejší noviny Lovelock Review-Miner nepři-nesly dne 19. června 1931 článek o jedinečném nálezu dvou koster na dně Humboltova jezera. Jedna z nich měla výšku 260, druhá měřila zhruba 3 metry!
Podle další reportáže těchto novin měla být o něco později vykopána na Fridemanově ranči objeveny ostatky další obří bytosti, vysoké 230 centimetrů.

Obrovské lidské zuby- stoličky, byly objeveny v roce 1926 v dole Eagle II. v Montaně. Horníci je našli v uhelné vrstvě staré přinejmenším 30 milionů let.
1936- německý antropolog a paleontolog Larsan Kohl v u jezera Elajyzi ve Střední Africe obří kostry nalezené na břehu, 12 mužů a 350-370 cm. Měli 2 řady horních i dolních zubů. Jejich lebky byly po-divně skoseny až po bradu.

V Polsku se za II. světové války kopaly při hromadných popravách obří jámy, přitom byly nalezeny zkamenělé lebky o výšce 55 cm - to je 3x více než z běžného člověka. Ten, komu by taková lebka patřila, by musel podle výpočtů měřit 3,5 metru.
950 - V Jižní Africe byl u diamantového dolu objeven obrovský kus lebky o výšce 45 centimetrů, nad jejímiž očnicovými oblouky byly podivné výrůstky, připomínající rohy. Antropologové určili artefaktu stáří na 9 milionů let.

Roku 2008 v Gruzii, odhalili archeologové kosti obrovských rozměrů.
Velký kaňon - nad vesničkou Tuba City jsou obři vyrytí do skalní stěny.
V Austrálii nalezl známý archeolog Rex Gilroy západně od Blue Montains otisky obrovských lidských nohou, palice, sekery, nože, obří páteř a stoličku o rozměrech 5x8 cm.
Více zde: https://www.fascinujici-svet-zahad.cz/

Draci - bájná stvoření 

-nesou nám štěstí, ochranu a moudrost

Drak je mytické zvíře, obvykle s hadími nebo ještěřími znaky, který se vyskytuje v mýtech, pověstech, pohádkách a lidových příbězích celé řady kultur.[1] Jeho celosvětová rozšířenost má za následek značnou variabilitu jeho vzhledu, velikosti a vlastností. Draci se liší počtem hlav - například v Číně je zobrazován zásadně jednohlavý, řecká mytologie znala draka stohlavého, v pohádkách mívá zpravidla lichý počet hlav, nejčastěji tři nebo sedm - i v počtu nohou (nejčastěji dvě, čtyři nebo žádné) a také ve schopnosti létat a dštít oheň (případně mráz nebo jed).

Andělé v čele se archandělem Michaelem bojují s drakem

Podobně jako se liší jejich vzhled, liší se i jejich vlastnosti. Draci se v základním pojetí mohou rozlišovat na dobré a zlé. Tradice prospěšných draků je převážně v Číně, kde je drak symbolem moci a deště.[2] Evropští draci ve středověku jsou namísto toho chápáni jako symbol ničení a chaosu.[1] Často jsou zobrazováni jako krvelačné bestie, které ničí vše v okolí a pojídají zvířata a lidi. Draci jsou spojováni s bohatstvím a majetkem, který zpravidla ochraňují ve svých slujích.[2] Představa draka je velmi stará a může odrážet zkameněliny dinosaurů,[3] ale také nemusí.[4] V báji z antického Řecka hlídal drak zlaté rouno; vyskytují se i v akkadském eposu Enúma eliš napsaném mezi 18.-7. stol. př. n. l. Zmiňují je i příběhy ze starodávného Egypta v podobě setkání boha Ra s hadím drakem Apopem. Dále se objevují v germánské mytologii, kde se s drakem utká Beowulf či Sigurd (Siegfried). Hrdinovi, který se utkal s drakem se obecně říká drakobijce./wikipedie

Komodo ostrovy draků

-souostroví Komodo, leží uprostřed oceánu a nese si přídomek ostrovy draků, přesněji souostroví Malé Sundy v indonéské provincii Východní Nusa Tenggara.

Proč tomu tak je, už asi všichni tušíte, ano, jde o ostrovy s hojností výskytu tvora, jež přežil od druhohor až do dnešních dnů v aktivní podobě.

Ano jde o "ještěra komodského", jednoho z největších tvorů říše plazů obojživelných, jež žijí uprostřed vod Indického oceánu. V dnešní době je toto místo světovým parkem pro udržení fauny a flory - Komodský národní park./wikipedie